Kdo si hraje, nezlobí...

Hra je jednou z nejdůležitějších aktivit všech koček. A nemyslete si, divoké kočky si hrají stejně horlivě a nadšeně jako kočky domácí…

Hra je obvykle nejnápadnější u těch druhů zvířat, které mají dlouhé období „dětství“, a proto patří šelmy (včetně koček) k nejhravějším savcům. Je naprosto přirozené, že si mláďata hrají více než dospělá zvířata.

K čemu jsou dobré?

Při hrách zlepšují svou tělesnou kondici a koordinaci pohybů, což jsou dovednosti velmi důležité pro budoucí život (lov, ochrana před nepřítelem, usmrcování kořisti, útoky i sexuální chování). Hry jsou takovou „sportovní“ průpravou mláďat pro život. Když pozorujete koťata, můžete si všimnout, že hrám zcela chybí vážnost a na rozdíl od soubojů dospělých jedinců, postrádají hrozbu. Hry respektují určité sociální zábrany, a proto při nich nedochází k vážným poraněním.

Je poměrně těžké definovat čistou hru, tj. chování, které slouží jen pro potěšení. U kočky hra obvykle přechází v nácvik, popřípadě generální zkoušku vážných aktivit, jako je lov, zabíjení, boj nebo útěk. Při honičkách koťat se v rychlém sledu střídají role pronásledovaného a pronásledovatele, a tak se koťata rychle učí základům života šelmy. Pokud není k dispozici kořist, jedno z koťat převezme její úlohu. Hraje se s vervou a vzrušením, ale nikdy se ze hry nevytratí její základ. Kousnutí a škrábnutí nejsou nikdy míněná vážně a jen výjimečně dochází ke zranění. Vzhledem k tomu, že cvičný lov nemůže být jako opravdový ukončen zabitím, ve hře se do nekonečna opakují jeho předchozí fáze a úlohy útočníka a obránce, lovce a kořisti, se střídají v řadě za sebou

Žádný z účastníků hry nikdy nejeví známky strachu nebo úzkosti a akce vždy překypuj pohybem. Kromě toho, že se přitom koťata učí novým dovednostem, navíc mají ze hry opravdovou radost a potěšení.

Hra také zabraňuje porušení psychické rovnováhy v případě, že kočka nemůže lovit (což je u bytových koček běžné). Proto si taky někdy kočka „krutě“ hraje s kořistí, dříve než ji zabije. V přírodě divoké kočky často loví a zabíjejí, ale doma mají mističku s připraveným krmením, takže jsou jim lovecké příležitosti vzácné. Proto se stává, že pokud mají vhodnou kořist, prodlužují si fázi lovu, aby uspokojily své vrozené potřeby a uplatnily svůj lovecký um.

Posilování svalů

Cvičení, která se ve hře stále opakují, seznamují koťata s okolním světem a jeho fyzikálními zákony. Ve hře se kotě naučí, jak správně vyrazit, jak číhat, jak skočit na pohybující kořist, jak rychle běžet, aby kořist neunikla, a mnoho dalších věcí.

U dospělých koček je hra prevencí před psychickými poruchami a přispívá k jejich spokojenosti a radosti ze života. Když si bytová kočka neobstarává obživu lovem, musí mít alespoň příležitost vybít své přirozené lovecké instinkty ve hře. Hra navíc povzbuzuje chuť k jídlu. Plyne z toho ponaučení, že si se svou kočkou máte co nejvíc hrát, protože hra není pouze předváděním loveckých rituálů, ale je pro kočku důležitým cvičením a posilováním.

Pokud uvažujete o pořízení nového kočičího přírůstku, co takhle dát domov rovnou dvěma koťatům? A pokud budou navíc sourozenci, buďte si jistí, že nebudou nikdy trpět nudou. A vy budete s nadšením koukat na jejich divoké hrátky!

Zdroj: David Taylor, Velká kniha o kočkách, Gemini, 1992