Historie: Toto plemeno pochází z ostrova Newfoundland. Je potomkem dnes vyhynulého velkého psa sv.
Historie: Původ finského špice je nejasný, je však známo, že psi stejného typu byli využíváni po celém Finsku k lovu zvěře již před staletími a obývali i Karélii v Rusku. Původním záměrem bylo vyšlechtit psa, který by měl atraktivní vzhled a přitom by vyštěkával zvěř ze stromů.
Historie: Plemeno připomínající karelofinskou lajku bylo vyšlechtěné v části Finska, kterou získal později Sovětský svaz. Za přímého předka tohoto plemene se považuje Zyrianský pes.
Historie: Je to největší představitel skupiny salašnických psů. Pravděpodobně je to další potomek velkých římských mastifů.
Historie: Etlenbuchský salašnický pes je nejmenší ze všech švýcarských salašnických psů. Pochází z Etlenbuchu, což je údolí v oblasti kantonů Bern a Luzern.
Historie: Skutečný původ tohoto plemene neznáme, ale můžeme předpokládat, že je potomkem různých mastifů, které zde zanechaly římské legie před 2 000 lety, když procházeli dnešním Švýcarskem. Zatočený ocas u tohoto plemene naznačuje, že byl mezi jeho předky i špic.
Historie: Ačkoliv je přesný původ basenjiho zahalen tajemstvím, jsou jemu podobní psi vyobrazeni v egyptských hrobkách IV. dynastie.
Historie: Švédský laponský pes byl znám v severských oblastech po staletí. V Norsku blízko Varangeru byly nalezeny 7 000 let staré zbytky koster psů, kteří vypadali jako dnešní laponský pes.
Historie: Jämthund dostal své jméno podle jämtlandského kraje ve Švédsku. Oficiálně bylo toto plemeno uznáno teprve v roce 1946, ačkoli se jedná o typově velmi staré plemeno, které bylo známé na severu Švédska již od jeho osídlení.
Historie Středoasijský pastevecký pes je velmi starobylé plemeno, které má své rodové kořeny na území, které se táhne od Ladošského jezera ke Krymu až po západní Kazachstán a dále na východ. Celé toto území je pokryto pláněmi, které poskytovaly útočiště pasteveckým kmenům.