Jaký pes, takový pán?

Podobnost mezi majitelem a jeho psem začíná u výběru psa. Někdo si pořizuje psa jen jako doplněk k novému domu, jiný jako přítele pro děti, některé mladé páry chtějí psa, protože je ještě brzy na dítě.

Ambicióznější lidé si vybírají psa podle známých osobností. Když si Barack Obama pořídil portugalského vodního, prodloužila se čekací doba na štěňata tohoto plemene v ČR na dva roky. Většina lidí si vybírá plemeno podle vzhledu a povahy. Chtějí, aby pes ladil k jejich životnímu stylu, k tomu, jak se oblékají, jaké mají přátele a aktivity. Každé plemeno má určitou image a je bráno jako součást nějaké sociální skupiny. „Kolie jsou považovány za velmi sportovní psy a pořizují si je sportovně založení lidé. Přirozené a přírodní československé vlčáky si vybírají lidé, kteří mají blízko ke stejnému způsobu života. Takzvaná bojová plemena si často pořizují ti, kteří chtějí vypadat drsně. Bernský salašnický je zase prototypem rodinného psa. A myslivec by trpěl, kdyby měl jiné než lovecké plemeno. Typickým příkladem módního, luxusního plemene je thajský ridgeback nebo luisianský leopardí pes,“ uvádí příklady kynolog Ing. Pavel Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie.

Trocha manipulace

Postupem času přebírá pes povahové rysy svého pána. Velice rozdílná bývá také skutečná povaha konkrétního psa a představa o povaze plemene mezi lidmi. Říká se, že pes a pán se sobě podobají po 7 letech. Kynolog Ing. Bradáč k tomu dodává: „Psi jsou učenliví a umí se naučit zejména to, jak získat u svých majitelů drobné výhody, jak si zařídit opravdu pohodlný život. Většina psů má své majitele přečtené celkem rychle a pak si dokážou najít způsob, jak s nimi manipulovat – od dělání psích očí, přes vynucování hlazení, až po obtěžující vynucování pozornosti štěkáním či kradením věcí. A podle reakce majitele rychle zjistí, že mobil má daleko vyšší hodnotu než stará ponožka. Potom psi organizují život a činnosti svým majitelům, i když by to správně mělo být naopak.“

Parťáci

Majitel a jeho pes by měli tvořit harmonický tým. Jeden ze základních způsobů, jak ho vytvořit, jsou společné týmové aktivity. Tedy takové, kdy aktivitu řídí člověk a učí psa něco nového, bez trestů a nátlaku, kdy psa navádí ke správnému výsledku a ten pak odměňuje. Takové aktivity, které baví psa i majitele – vycházka se psem se dá prožít, nebo přežít. „Při správné komunikaci, kdy majitel sdílí se psem radost z toho, co dokáže, bude psa bavit cokoli, samozřejmě s ohledem na jeho fyzické možnosti. K posilování vzájemného vztahu člověka a psa může sloužit i péče o psa, například péče o jeho chrup, která je u psa neméně důležitá jako u jeho pána. Mohlo by se zdát, že čištění zubů bude pro psa spíš trauma, ale z každé činnosti se dá udělat zábava. Psi si pak sami nasazují košíky, s radostí lezou do klece a k veterináři jedou na bezva výlet. Vždy jde o to, jaký rámec dá majitel dané situaci, jestli půjde z pohledu psa o násilné jednání, které útrpně přetrpí (v tom lepším případě) anebo se na něj bude těšit,“ radí Ing. Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie.