Psí komunikace pro začátečníky

aneb Porozumějte psí řeči

Mezi komunikační signály řadíme pohyby těla a zvuky - ty jsou určené nejen ostatním psům, ale i nám – lidem. Podstatné je pozorovat všechny komunikační prostředky a vidět je v souvislostech, protože tentýž signál může mít v různých situacích jiný význam.

Ocas

Ostražitost – ocas a uši jsou zvednuté do výšky

Úzkost- ocas je stažený mezi nohama

Obrana – chlupy na ocase jsou na kořeni zježené

Zvědavost – pomalé vrtění ocasem, uši míří trochu dozadu

Veselí nebo vzrušení – rychlé vrtění ocasem

Podřízenost – vrtění ocasem a snížení k zemi

Nohy

Vzrušení - přední nohy poskakují doleva doprava, zatímco zadní jsou v klidu. Může to být i touha upoutat pozornost.

Oči a „obočí“

Zájem – zdvižené obočí

Zmatek nebo mírná zlost - stažené obočí. Při zmatku bývá také povytažené jen jedno obočí.

Náklonnost – oči přimhouřené do štěrbin mohou naznačovat sympatie k tomu, na koho se pes dívá.

Touha po samotě – oči do „půlměsíčku“znamenají, že pes by chtěl být raději sám.

Hlava

Zájem – hlava nakloněná doleva nebo doprava naznačuje, že psa zaujal právě zaslechnutý zvuk, jemuž se snaží porozumět.

Uši

Ostražitost nebo naslouchání – nastražené uši

Spokojenost, podřízenost nebo připravenost k útoku – uši dozadu přitažené k hlavě

Tlama

Ospalost nebo zmatek – pes zívá, nebo se olizuje, když je ospalý nebo chce být sám. Může to ale naznačovat, že je zmatený či vyvedený z míry.

Veselost nebo hravost – funění. Buď s uvolněnými pysky, které zakrývají zuby, nebo s otevřenou tlamou.

Agresivita – vrčení s vytaženými pysky a vyceněnými zuby. Divoké vrčení, při němž pes ukazuje tesáky, bývá varováním, že zaútočí, pokud se k němu přiblížíme.

Hlasové projevy

Hravost nebo vzrušní – krátké ostré štěkání nebo skučení provázené olizováním, skákáním či štěkáním.

Stres – vysoké rytmické štěkání, jehož tón stoupá, pokud se psa zmocňuje rostoucí neklid.

Strach – tiché, hluboké vrčení znamená, že pes je vystrašený a může zaútočit. Vrčení je třeba vnímat pozorně, neboť může jít o varování či přímou hrozbu. Hlasité vrčení s vyceněnými zuby přesto někdy může být i výzvou ke hře. Pokud na vás cizí pes vrčí, buďte velmi opatrní a jednejte uvážlivě.

Úzkost nebo komunikace – úzkost, např. když majitel nechá psa o samotě, se může projevovat vytím. Stejně dobře to ale může být pokus domluvit se s ostatními psy na velkou vzdálenost. Psi také vyjí, když slyší sirénu nebo jiné vysoké zvuky. Odpovídají na to, co pokládají za vytí jiného psa.

Snaha upoutat pozornost – vysoké kňučení vydávané se zavřenou tlamou.

Bolest – nářek nebo kňučení. Kňučení je tišší a vyšší než štěkot.

Zdroj informací: Úžasní psi – fakta a zajímavosti, Ryan O'Meara, Metafora, www.metafora.cz