aneb australský ovčák, který opravdu pracuje!
Jmenuji se Ivana Šarochová a vlastním chovatelskou stanici Svěží vítr. Jako chovatelka jsem měla obrovské štěstí, že si štěňátko z mé chovatelské stanice vybrala jedna velmi obdivuhodná, stále usměvavá a pozitivně naladěná slečna – Johana Polášková. Johana potřebovala pro svou práci – vyhledávání cadaveru - vhodného psího pomocníka. A jejím parťákem se stal australský ovčák Agassi Red Svěží vítr. Jeho pracovní náplní je vyhledávání mrtvých ptáků a netopýrů, kteří uhynuli v důsledku kolize se stavbami (např. s větrnými elektrárnami) či na komunikacích. Jelikož je tato práce jen velmi málo zakotvena v povědomí veřejnosti, ráda bych ji alespoň Vám – čtenářům, přiblížila.
Johanko zdravím, jsem ráda, že jste ochotná podstoupit pár otázek a pomůžete tak přiblížit svou práci i laikům. Začneme tedy od začátku:
Co to slovo CADAVER přesně znamená?
Cadaver – to je jednoduše řečeno „mrtvola“ nebo ostatek něčeho, co bylo původně živým tvorem. Může být lidský nebo zvířecí.
To, že psi vyhledávají lidské ostatky po různých katastrofách, ztracené živé osoby, lanýže, drogy, zbraně, ohniska požárů… to je všeobecně známo, ale vyhledávání zvířecích ostatků? Tato disciplína opravdu existuje?
Samozřejmě, že existuje. Čich psa je 1000 000x lepší než čichové schopnosti člověka. Záleží jen na lidech, jak tyto schopnosti u psů dokáží využít. Pes je schopen označit například archeologická naleziště s cadaverem i mnoho tisíc let starým. Jistě se v budoucnu najde pro využití excelentního psího čichu ještě mnoho uplatnění, o kterých dnes nemáme ani tušení.
A vy konkrétně? Jaká je náplň Vaší a Agassiho práce? A jak jste se vůbec k takové práci dostala?
Já se svými psy vyhledávám cadaver zvířecí, konkrétně se specializujeme na vyhledávání uhynulých zástupců AVIFAUNY (ptáci) a CHIROPTEROFAUNY (netopýři), které lze nalézt v určitém okruhu kolem obvyklých míst potenciálních kolizí (např. kolem výškových objektů, větrných elektráren, komunikací apod). Zřejmě nejlépe jsou ve světě zpracovány údaje o kolizích s větrnými elektrárnami. Ročně se nálezy cadaverů sčítají a tyto údaje se vyhodnocují v rámci výzkumu dopadu vlivu větrných elektráren na životní prostředí. Např. v Pensylvánii bylo podrobeno výzkumu 44 větrných turbín a bylo zjištěno, že následkem kolize s nimi zde uhyne 1500 netopýrů během 6 týdnů! Z našeho území tak negativní údaje k dispozici však nemáme a výzkum je teprve v začátcích.
Cíl úzce specializovaného výcviku:
1) Základním cílem je briskně vyhledávat v terénu pozůstatky zástupců vybraných skupin živočichů, a to jak při volném pohybu psa, tak při jeho navádění do úzce vymezeného prostoru.
2) Vycvičený pes musí vyhledat a označit pouze uhynulé jedince ptáků a netopýrů, zástupce z ostatních skupin (např. drobné hlodavce) důsledně ignorovat.
3) V žádném případě nesmí dojít k znehodnocení nalezeného cadaveru tím, že by jej pes odnášel cvičiteli, hrál si s ním, vyválel se v něm, či jej dokonce sežral. Vycvičený pes se od nalezeného cadaveru nevzdaluje a ani se jej nedotýká.
4) Pes čeká u nalezeného cadaveru v určité poloze, a to po celou dobu, než přijde cvičitel. Po příchodu cvičitele cadaver jednoznačně označí – tj. ukáže na něj tak, aby byl cadaver pár centimetrů od nosu (čenichu) a cvičitel jej byl schopen bez problémů nalézt.
5) Pes musí umět označit takový cadaver nebo jeho část, které jsou jednoznačně nalezitelné – pokud je v místě pouze pachová stopa a jakýkoliv (byť malý) objekt již není fyzicky přítomen a tedy nenalezitelný člověkem, pes takové místo neoznačuje.
A jak jsem se k této práci přišla?
Již delší dobou se zabývám výcvikem psů, hlavně jejich problémových chováním – jeho příčinami a odstraněním. Byla jsem oslovena firmou, která se zabývá přípravou větrných elektráren pro Českou republiku, zda bych dokázala vycvičit psa jako pomocníka pro tento výzkum. Byla to pro mne výzva – hozená rukavice, kterou jsem neváhala zvednout.
Jak dlouho trvá vycvičit psa pro takovouto činnost?
Výcvik pachového psa pro praktické využití trvá cca 8 měsíců. Samozřejmě záleží na šikovnosti a píli jak psa, tak psovoda.
Jakou metodou výcviku se pes připravuje?
Tréninky probíhají na základě pozitivního podmiňování, za odměnu přijde hra a jako prostředek k označování žádoucího – přesného chování využívám klikr. Nejdůležitějšími faktory pro úspěšnou spolupráci se psem v praxi je hlavně porozumění, komunikace, důvěra. Musím se na svého psa spolehnout. Pes vlastní neuvěřitelné schopnosti, které já obdivuji a využívám.
Agassi je mladý pes, je to první pes, se kterým se touto činností zabýváte?
U nás je vůbec tento výzkum vlivu větrných elektráren na přírodu velmi mladý, jeho kolébkou je USA, Kanada a v Evropě pak Irsko, Španělsko, Holandsko, Dánsko a Německo.
Dříve se používalo hledání pomocí pouze lidských sil. Používání psů pro tuto práci nemá dlouhou tradici. První, kdo začal využívat schopností čtyřnohých pomocníků byla Pensylvánie a Západní Virginie v roce 2004, kde si pro tuto práci zvolili labradorské retrívry.
Agassi je oficiálně prvním psem, se kterým se této práci věnuji. Musím se však zmínit, že dřív jsem si tuto práci zkoušela na malé křížence – Ťapce, byla opravdu talentovaná. Bohužel kvůli jejímu malému vzrůstu nemohla fyzicky zastat takto náročnou práci na větším prostranství a v terénu s vysokou vegetací.
Konkrétně v ČR je oficiálně Agassi prvním a zatím jediným psem využívaným pro tento výzkum.
Určitě jsou psi jako hledači, co se týče množství, úspěšnější než samotní lidé, mám pravdu?
Ano, experimentálně bylo dokázáno, že cvičení psi našli 81% mrtvých netopýrů a lidé jen 42%. My se pokusíme dosáhnout ještě vyšší úspěšnosti – toto je v současné době testováno na několika lokalitách v ČR.
Agassi je pes plemene australský ovčák. Proč jste zvolila zrovna toto u nás tak málo rozšířené plemeno a jak jste s ním spokojená?
Já jsem dlouho uvažovala, kterou psí rasu si pro tento výcvik zvolím. Z loveckých plemen jsou určitě vhodnější psi typu ohař, který zvěř vystavuje oproti např. labradorovi, který zvěř donáší. A to z toho důvodu, že pes by cadaver neměl brát do tlamy, aby jej nepoškodil nebo neztížil tak určení důvodu úhynu zvířete.
Mezi mé favority patřili: border kolie, australský ovčák, australská kelpie, belgický ovčák malinois.
Toužila jsem po super psovi, sepsala jsem si požadavky a zaslala vše chovatelům. Požadavky zněly: pes vhodný do každého počasí, aktivní, fyzicky zdatný, chytrý, ochotný spolupracovat, ostražitý, ale vhodný i k dětem.
Ze všech plemen se pak seznam pro mě osobně zúžil na border kolii a australského ovčáka. Tak jsem kontaktovala chovatelku, která chovala obě tato plemena a mohla mi tak podat informace ze svých vlastních zkušeností. Chvíli jsme si dopisovaly a pak jsem ji jela navštívit. Nakonec jsme obě dospěly k tomu, že nejvhodnějším psem bude australský ovčák. Oproti borderce je totiž větší, mohutnější, budí respekt a má sklony k hlídání, což v pustinách sama, hlavně v noci uprostřed lesů , opravdu oceňuji.
Australský ovčák splnil naprosto mé očekávání a to natolik, že již mám druhého zástupce tohoto úžasného plemene, je to mladičká fenka, která právě začíná s výcvikem.
Johanko, děkuji Vám moc rozhovor, přeji mnoho úspěchů s Vašimi australáčky.
Já děkuji za Agassiho.
Rozhovor poskytla:
Johana Polášková BH - CONTROL,
profesionální kynolog,
kvalifikovaný poradce pro tréning psů
Rozhovor zpracovala:
Ivana Šarochová
Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů.