aneb co přináší canisterapie Pojem canisterapie se pomalu dostává do vědomí lidí zainteresovaných v oblasti tzv. pomáhajících profesí.
Při zvykání štěněte na obojek koupíme měkký, tenčí obojek látkový. Nesmí ho škrtit, ani se z něj pes nesmí vysmeknout.
Malá štěňata ještě u chovatele dodržují pravidelný režim, kdy po dvou hodinách se střídají aktivní fáze s krmením a odpočinkem, štěňata k tomu režimu zpravidla není potřeba nijak nutit, pakliže je pravidelně krmíme, zachovávají ho sama. Postupně se s věkem štěněte prodlužují intervaly mezi krmením a vzrůstá doba bdělosti štěňat.
Nácvik čistotnosti patří mezi vůbec první dovednosti, které budeme chtít bytového pejska naučit. U dospělého útulkového pejska je to téměř vždy neznámé, nevíme, kde žil a pouze z jeho návyků v kotci se dá odhadnout jeho čistotnost.
Hravé učení a poznávání okolního světa jsou pro psa nejen příjemnou zábavou, ale harmonizují jeho osobnost, zvyšují mu sebevědomí, učí ho dalším dovednostem, které uplatní ve psím i lidském světě a posilují jeho vztah k majiteli. Po jídle hry i procházky vynecháme, dopřejeme psovi natrávit potravu v klidu.
V tomto textu se zaměříme na povely Štěkej a Aport a nácvik chůze po kladině, což z pohledu běžného pejskaře jsou možná trochu luxusní a nepotřebné záležitosti, nad kterými snadno mávne rukou, ale pokusím se vás přesvědčit, že tomu tak není a všechny tři dovednosti mohou být velmi užitečné jak vám, tak pejskovi. Pokud chcete někde se svým psem vzbudit hrůzu a dát najevo druhému člověkovi, kterého se obáváte, že pes je nebezpečnější než vypadá, a je tedy nutno s ním počítat, prosté zaštěkání vykoná své, ať už jste přesvědčeni, že se k vám právě vloupává zloděj nebo se k vám blíží někdo na procházce, kdo nevzbuzuje pranic vaši důvěru.
Kolem pejsků z útulků panuje mnoho mýtů, obav, pověstí a emocí. Ráda bych vám pomohla zbavit se částečně strachu z nevhodného výběru a eliminovat co nejvíce problémů s nevhodně vybraným pejskem.