Moje kočka

Jen si trochu zdřímnout

Kočky se řadí mezi velké spáče a před ulehnutím se rády cítí bezpečně. Jenže nespí stejně jako lidé, jak jste si jistě všimli.

Kočičí zákony

Zákon kočičí nehybnosti Nehybná kočka zůstane nehybná, pokud na ni nezapůsobí jiná síla – zejména otevírání kočičí konzervy, nebo myš v pohybu. Zákon kočičího pohybu Kočka se pohybuje přímo, pokud není dobrý důvod změnit směr.

Kočička Gaia se zpovídá

Jsem starší kočička, zažila jsem už ledacos, ale smutek tak obrovský, jako když zemře mládě, už dávno ne. Jinak prožíváme ztrátu strace a jinak kotěte.

Nesnáším počítač!

Mám šestiletého o kastrovaného siamáka, který v poslední době žárlí na můj počítač. Vždycky, když k němu sednu, něco počurá.

Tajemná a krásná Kleopatra

Zasedni člověče k velkému počtení o malé černé kočičce. Samotný příběh drobné černé Kleopatry však začal osud psát již dávno předtím.

Artuš rodu neurozeného

Jmenuji se Artuš a stal se ze mne překrásný kocour, ale vždy tomu tak nebylo. Mám černou dlouhou a pěstěnou srst šlechtice, jakoby měla být jakousi oponou a zakrýt všechny nedostatky, které mi život nadělil.

Vesnice – kočičí ráj, nebo peklo?

I když jsem rodilá Pražačka a v Praze jsem bydlela do svých 25 let, své dětství si spíše spojuji s venkovem. Ty nejkrásnější zážitky a vzpomínky mám právě z vesnice, kam jsem jezdila jako malá každý víkend a kde jsem trávila celé prázdniny.

Útulek pohledem celkem normální kočky

Kdysi jsem byla Moura, ale v útulku jsem dostala jméno Olívie. Popravdě, já taková Olívie vlastně jsem a jako správná kočka se tak patřičně chovám.

Kočičí filozofové

Kočky jsou jedinečné a nesrovnatelné ve způsobu, jakým hospodaří s časem. Není proto divu, že se staly inspirací mnohým myslitelům nebo umělcům.

Týrané kočičky ze Slaného

Je čtvrtek 22. 9.