Kočička Amiga je kočka kočkovitá se všemi vrtochy a kočičími manýry. Rozmazlená, mlsná, roztomilá a milovaná svou paničkou Milenou, která ji dostala od kamarádky.
Čas neúprosně běží, má svíce života se krátí. Jsem již stařičká a vážně nemocná, a proto bych svůj osud ráda vepsala na pamětní desku srdíčkového útulku.
Karolína žije celkem spokojeným životem, ale její kočička Kity mívá záchvaty nespokojenosti. To tehdy, když se nudí.
1. „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou.
„Sotva jsme našemu koťátku ukázali zahradu, první co udělalo, že vyšplhalo na strom a pak nevědělo jak dolů, mňoukalo o pomoc a vypadalo fakt zoufale,“ vyprávěla Milada své kamarádce Ivoně. Měly společnou cestu z práce, obě mají rády kočky, a tak se řeč stočila většinou na ně.
Byl mrazivý pátek, panička právě uklízela v pokoji zvaném zagarážák, když se rozezvonil telefon. Na druhé straně aparátu se ozval milý hlásek, který barvitě líčil příběh poraněné kočičky ležící kdesi na skladě na paletách.
Chovám dva kocoury (nalezenci 3,5 a 1,5 roku, oba kastrovaní). Dříve jsem měla oba v bytě a bylo vše v pořádku.
„Co se pořád vrtíš?! Sedni si pořádně a dojez tu polívku“, napomenula Majka svého neposedného pětiletého synka Kubíka. Jeho o málo starší sestry Katka a Zuzka se zachichotaly.
Lea s Tamarou, dvě studentky bydlící v pronajaté garsonce si pro radost pořídily koťátko, kočičku Gáju. („Poškrábaný nábytek a všechny škody uhradíte“, varoval je majitel garsonky) Gája byla nejen roztomilá a krásná, ale také legrační, jak zdolávala jednotlivá patra na šplhadle, honila víčka od pet láhví, jak se schovávala pod potah na křesle jako do stanu (těch chlupů co tam nechala).
Je načase, abych se maličko zviditelnil a něco o sobě napsal. Jsem totiž velmi nenápadný kocourek.