Říká se, že kočky po přítomnosti druhých koček nijak zvlášť netouží. To však platí především pro dospělé jedince a rozhodně to neznamená, že kočky jsou naprosté samotářky a nemají rády společnost.
Několik let jsme chovali britskou černou kočku - kocoura, který byl velmi přítulný, ale letos nám bohužel ve 4,5 letech z ničeho nic uhynul. Dle sdělení veterináře to vypadalo na silný epileptický záchvat.
Ještě jsme se nestačili vzpamatovat a rozloučit se s kočičkami, které nás v těchto smutných dnech opustily, a opět nás překvapilo další loučení. Tentokrát s milovanou Lízinkou, která zemřela na vážné onemocnění.
Teritoriální chování patří mezi vrozené instinkty a zachovávají si ho i domácí kočky chované v bytech. Lépe pozorovatelné je u kocourů.
Vendula Svobodová, prezidentka nadačního fondu Kapka naděje a manželka zesnulého hudebního skladatele Karla Svobody, je známá svou láskou ke kočkám a ostatním zvířatům. Dokonce se neštítí ani takové práce, jako je dojení koz nebo kydání hnoje na statku.
Máme téměř tříletého kastrovaného kocoura (kříženec domácí a siamské kočky), s nímž jsem se před tři čtvrtě rokem přistěhoval do bytu k přítelkyni, která má šestiletého nekonfliktního psa (kočky snáší naprosto perfektně). Půl roku vše probíhalo bez problémů.
Ignáckova cesta byla v srdíčkovém útulku velmi krátká, náročná a velmi smutná, ale vše má svůj význam a asi to tak skutečně mělo být, aby se kocourek nemusel nadále trápit. O slovo se hlásí bezmoc a lítost, ale zároveň také vnitřní klid.
Slzy se mi derou do očí jen při sebemenší vzpomínce na milovanou kočičí stařenku Berušku. Vidím ji na oblíbených místech - koukající z okna do dáli, sedící ve dřezu i odkapávači na nádobí, spící na lavici, židli, lince, papající bonbonky.
Máme problém s naším kocourem Čendou. Je to desetiměsíční kříženec obyčejné kočky a angory.
aneb Já přece všechno vím! Po nekonečných úvahách „ano, nebo raději ne?“ jsem si konečně vezla domů Maryšku. Byla to už asi pátá kočička, kterou jsem si ve Vrbičanech vyhlédla.